Raku znamená v japonštině radost, potěšení, požitek, spokojenost a blaženost. Předpokládá se, že vznikla někdy v 16. století. Výrobky s povrchy tvořenými rychlým výpalem, spojeným s krake, jež vzniká prudkým ochlazením, byly velmi ceněné čajovými mistry. Mnoho vynikajících hrnčířů si s myšlenkou raku, ale to se znovuzrodilo v šedesátých letech minulého století na západním pobřeží USA. Skupina radikálních keramiků začala experimentovat s redukcí po výpalu, zkoušet lustrové efekty a karbonové skvrny na krakelových glazurách. Bezprostřednost tohoto procesu má své kouzlo, které keramikům umožňuje “ malování ohněm “ a poskytuje obrovský prostor jejich kreativnímu myšlení a neotřelým nápadům. Technika raku je náročná a riskantní, často provázená mnoha neúspěchy. Keramika je vypalována v peci na dřevo, při dosažení teploty 1020°C. Redukováno v pilinách a prudce zchlazeno. Výsledkem jsou neobvyklé povrchové efekty.
